Dosud nezveřejněné záběry.
Námořní pěchota Spojených států amerických - U.S. Marine Corps vznikla v roce 1775 jako elitní útvar určený k boji "na moři a na zemi", tedy především na pobřeží. Byly ustaveny první dva prapory námořní pěchoty po vzoru britské královské námořní pěchoty vzniklé v roce 1664.
Od počátku své existence byla Námořní pěchota USA nasazována do krizových oblastí v konfliktech, které vedly Spojené státy ve Válce o nezávislost, ve Španělsko-americké válce i v americké občanské válce. Námořní pěchota zasahovala v Karibiku, v Mexickém zálivu, v západní Africe i na Sumatře.
V první světové válce tvořili mariňáci předvoj amerických sil bojujících v Evropě a získali skvělé jméno ve druhé bitvě na Marně u lesa Belleau (Bois de Belleau, Belleau Wood).
Největší slávu si však americká námořní pěchota dobyla v Druhé světové válce, zejména v Pacifiku, kde její příslušníci prokázali mimořádné hrdinství a s velkým úspěchem využili výcvik, bojové zkušenosti a znalosti svých velitelů, příslušníků letectva námořní pěchoty, námořníků na vyloďovacích plavidlech a útočných lodích i prostých námořních pěšáků - mariňáků při osvobozování území, obsazených na počátku konfliktu Japonci.
Nejen boj byl pro námořní pěchotu důležitý. Vojáci museli mezi jednotlivými bitvami odpočívat, nabrat nových sil, uzdravit se z tropických nemocí a zranění, dát do pořádku výstroj a výzbroj a cvičit. Do úmoru cvičit. Nacvičovat nové metody boje, vyzkoušet nové zbraně, zvýšit svoji fyzickou připravenost i psychickou odolnost.
K tomu jim sloužila zařízení na mnoha ostrovech, např. na Pavuvu, atolu Ulithi a dalších. Jenže před tím, než z těchto ostrovů vzniklo místo vhodné pro odpočinek, čekala mariňáky spousta tvrdé dřiny. Nebyl nikdo, kdo by pro ně ta rekreační zařízení a nemocnice vybudoval.
Jen necelých pět let trval mír po ukončení druhé světové války. 25. června 1950 napadla vojska komunistické Severní Koreje podporovaná a vyzbrojená Sovětským svazem Jižní Koreu. Začala další krvavá válka. Námořní pěchota musela znovu do boje...