Příběh o Zoufálkovi je tak trochu jiný animáč. Vizuálně se od svých lehce umělohmotně působících kolegů liší stylizací, která připomíná obrazy slavných vlámských malířů. Jinudy se vydává k divákovi i příběh. Nespoléhá na popkulturní odkazy a samoúčelné vtípky, ale vší silou se upíná k samotnému vyprávění a jeho postavám. Ocitáme se v kouzelném království, které se chystá na každoroční polévkovou slavnost. Dlouhá řada velmi nešťastných náhod ale způsobí tragédii, která králi zlomí srdce, princezně Hrášce přivodí těžké osamění a jejich poddané připraví o polévku. Do odvolání. Když už se zdá, že krize nemůže být krizovatější, narodí se Zoufálek. Malý myšák s velkýma ušima, který se zcela vymyká myšímu společenství, protože – nebojí se koček a pastí, knížky nežere, ale čte, sní o tom, že se stane rytířem a navíc mluví s lidmi, tedy s princeznou. Za všechny tyto hříchy proti myšímu soužití musí být po zásluze potrestán, a tak je uvržen do temnoty, aby z ní vyjel jako rytíř v blyštivé zbroji a v nouzi nejvyšší zachránil život princezny a osud celého království. Tedy pokud mu na to bude jeho odvaha stačit.