DVD Řím - Vzestup a pád impéria IV. (4 DVD)

Třináctidílná série o historii Říma. Balení obsahuje 4 DVD: 1) Řím X. díl - Vzestup a pád impéria - Konstantin Občanské války, které sužovaly Římskou říši ve třetím století, definitivně ukončil až císař Dioklecián. O vládu nad impériem se dělil s dalšími třemi spolu-vládci. Ve východní části říše, na císařském dvoře Diokleciána a v jeho armádě získával vojenský výcvik budoucí vládce, mladičký Konstantin. Když Dioklecián odešel na odpočinek, Konstantin se vrátil ke svému otci, jednomu z císařů západní části říše. Konstantinův otec ale brzy umírá, když předtím učinil syna svým nástupcem. Jako nový císař Španělska, Galie a Británie Konstantin osvědčil svou sílu proti nepřátelským barbarům. Ale když se ostatní spoluvládci začali zase obracet jeden proti druhému, Konstantin se rozhodl s tím jednou provždy skoncovat. Porazil jednoho spoluvládce po druhém, a postupně tak získal kontrolu nad celou říší. Založil také nové hlavní město na východě. Při tom všem měl vizi, že navždy změní směřování západní civilizace. Konstantin bojoval pod znamením kříže křesťanského boha a tím nejen legitimizoval nové náboženství, ale našel v něm i sílu, kterou využil pro sjednocení říše. 2) Řím XI. díl - Vzestup a pád impéria - Barbarský generál Koncem čtvrtého století není soužití Římanů a barbarů v rámci Římské říše bezproblémové, často vyúsťuje v násilnosti. Když císař Theodosius získá do služby v římské armádě Góty jako žoldnéře, spolehne se na svého věrného generála, napůl barbara-Vandala, napůl Římana, Stilicha, že zabezpečí věrnost Gótů. Ale Theodosius použil a obětoval gótské vojáky jako cíl pro děla v občanské válce a to způsobilo jejich povstání pod vedením Alarika, kterého Gótové provolali králem. Theodosius brzy poté umírá a zanechává říši svým dvěma synům, přičemž Stilicha jmenuje regentem (svého mladšího syna Honoria) v západní části říše. Když se Alarik snaží nalézt nový domov pro svůj lid na území Římské říše, a Stilicho bojuje proti novým nepřátelům Říma, cesty těchto dvou mužů se zkříží. Někdy bývali spojenci, jindy nepřáteli. Ale nakonec oba padli za oběť římským předsudkům. A Gótové, když si uvědomili, že Římané nechtějí mít s barbary nic do činění, zaútočili na samotný Řím. 3) Řím XII. díl - Vzestup a pád impéria - Manipulátor V roce 450 našeho letopočtu byl Řím už jen pouhým stínem sebe samotného. Pryč je éra, kdy svou civilizací všechny převyšoval, i období mohutných územních expanzí. Nyní jsou římští vládci vydáni na milost vetřelcům-barbarům, a nabízejí jim moc a území výměnou za mír. Uprostřed období úpadku říše se do vysokého vojenského postavení vypracovali tři kamarádi: Ricimer, Aegidius a Majorian, a všichni vzájemně soupeřili o to, kdo ovládne impérium. Majorian byl prvním, kdo byl jmenován císařem, Aegidius pak jeho hlavním generálem, ale Ricimer, voják a původem barbar byl tím, kdo tahá za nitky. Toho, kdo ohrozí Ricimerovu sutoritu, přátele nevyjímaje, čeká smrt jeho mečem. 4) Řím XIII. díl - Vzestup a pád impéria - Poslední císař V polovině pátého století, když říše prohrála bitvu proti hrůzu nahánějícím barbarům, jeden Říman jménem Orestes vstoupil do služby na dvoře hunského náčelníka Attily. S dobrou znalostí strategie svého nepřítele se Orestes nakonec vrátil do Itálie, odhodlán vzkřísit Řím. Ale nejprve musel umlčet barbary na panovníkově dvoře a uchazeče o trůn, vyslané z východu. Orestes prohlásil svého mladého syna císařem a pokusil se očistit Řím od vlivu barbarů. Avšak zjistil smutnou pravdu, že bez barbarů už není Řím. Po stovkách let, kdy Římané využívali vetřelce jako nájemné vojáky-žoldnéře, tito převýšili svým počtem Římany a říše si nemohla dovolit je propustit. Ačkoli Orestes bojoval chrabře, čekala ho smrt z rukou velitele žoldnéřů - barbara Odovakara. Tato událost znamenala zánik Římské říše v roce 476 našeho letopočtu. Poslední císař, pouhý chlapec, byl poslán do vyhnanství a Odovakar prohlásil, že nového císaře už není potřeba, protože není už ani Římská říše.